Historie

Samotná budova byla vystavěna jako hostinec s obytnou a hospodářskou částí. Je také uváděno, že zde byla rychta.

Majiteli koncese a hostince budovy čp. 79 byla rodina Buberlova. První doložená koncese pochází z roku 1923 a vlastnil ji pan Alois Buberl, další koncesi z roku 1930 držel Willybald Buberl. Tato koncese byla roku 1937 obnovena a skončila 24. 10. 1945, kdy byl dům dle dekretu presidenta republiky č. 12/1945 Sb.konfiskován a 18. dubna 1948 byl přidělen Janu a Josefě Kazdovým.

Kazdovi na domě hospodařili do 11. 12. 1952, kdy rozhodnutím Okresního národního výboru Plasy bylo hospodářství tzv. likvidováno. Kazdovi byli vystěhováni a v domě začalo hospodařit JZD Nečtiny, které jej využívalo např. jako chlévy, sýpky a skladiště.

Od roku 1970 JZD budovu využívalo jen sporadicky a hledalo další využití a již v roce 1976 prodalo pro rekreační účely manželům Petru a Evě Haufenhuferovým, Janu a Drahuši Květovým, Jindřichu a Janě Rozšafným, Bohumilu a Haně Rozšafným. Jmenovaní objekt užívali do roku 2003, kdy jej prodali Obci Nečtiny za 300 000, - korun českých.

Obec Nečtiny po získání domu zde plánovala zřízení dvou bytových jednotek a muzejních prostor. Dalším navrhovaným záměrem byla rekonstrukce budovy pro účely projektu školy pro Obnovu venkova, ale nakonec posledním a realizovaným záměrem bylo zřízení regionálního muzea a informačního a kulturního centra Nečtinska. V roce 2009 před rekonstrukcí budovy zde proběhla první výstava věnovaná nečtinské historii, poté byla v letech 2011 a 2012 provedena celková rekonstrukce objektu.  Projekt byl spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj Regionálního operačního programu NUTS II jihozápad.

Dne 30. 6. 2012 zde bylo otevřeno Regionální muzeum Nečtinska s Informačním a kulturním centrem. Slavnostní otevření proběhlo za finanční podpory Plzeňského kraje.