Obec Nečtiny
ObecNečtiny

Části obce Nečtiny

Březín

Historické prameny zmiňují Březín až v roce 1321, přesto se pravděpodobně jedná o lokalitu mnohem starší, tedy již raně středověkého původu. Pohnuté dějiny obce nejlépe charakterizuje období 15. století, kdy byla zcela zdevastovaná a zpustošená husitskými válkami. Ves byla obnovena teprve po 100 letech. Poté patřila k několika sousedním panstvím - udává se nečtinské, ale i prohořské a brložské, což přetrvávalo až do 19. století.  V roce 1850 přísluší obec soudně k Manětínu.

Čestětín

Ves je připomínána poprvé roku 1381. Ve středověku je spravován řadou menších feudálních pánů, teprve v 16. století jej sloučil vlastní rod Hasištejnských z Lobkovic. Po nich drží ves Kokořovci. Od roku 1626 jsou zapsáni jako majitelé Vřesovci, kteří jej začleňují pod brložský statek. Ten pak spolu se vsí přenechávají toužimskému panství. V polovině 19. století patří Čestětín pod soudní okres Manětín. Obec se výrazněji nerozvíjí a po 2. sv. válce silně klesá počet obyvatelstva.

Doubravice u Nečtin

Dle dostupných údajů je ves prvně zmiňována v roce 1239 v souvislosti s majetkem kladrubského kláštera. V její historii se dále objevuje jméno Buška Calty z Kamenné Hory, který ves držel r. 1381. Později, v roce 1410, přechází ves pod panství Štědrá, v roce 1479 spadá pod Toužim. Následně jí nabývají Kokořovci, kteří ji v letech 1572-1651 začleňují pod žlutické panství. Teprve pak se stává součástí nečtinského panství. Soudně patřila zemědělsky orientovaná Doubravice pod Manětín. Po 2. sv. válce se rychle snižuje obyvatel a stává se vsí rekreační. Tato lokalita byla osídlena již v eneolitu a v době halštacké. V katastrálním území obce, při silnici Manětín - Nečtiny, bývala mnoho let cihelna, která byla využívána až do konce 2. sv. války.

Jedvaniny

Založení vsi se váže teprve k letopočtu r. 1841 a souvisí s rozvojem sklářského průmyslu v tomto regionu. Tehdy vznikla ves původním jménem Mensdorf pojmenovaná dle zakladatele a majitele panství Nečtiny hraběte Alfonse Mensdorfa.
Útlum a ukončení sklářských aktivit na konci 19. století zmrazily krátký rozkvět osady a dochází k vysidlování, které vrcholí v poválečných letech po roce 1945. 

Hrad Nečtiny

Ves Hrad Nečtiny (Preitenstein) se rozkládá asi 2 km jižně od Nečtin, v exponované poloze nad údolím Plachtínského potoka. Této lokalitě předcházelo vybudování středověkého sídla - hradu Preitensteina, který vystavěl Oldřich Pluh na popud českého krále Jana Lucemburského jako vojenský opěrný bod. Ač byl hrad královským majetkem, který nesměl být dle Majestas Carolinas zastavován, střídala se v jeho držení řada majitelů např. Zbyněk z Kočova, Gutštejnové, či Pluhové z Rabštejna. Právě Kašparu Pluhovi, který stál v čele vojska proti Ferdinandu I., byl majetek konfiskován zpět ve prospěch královské koruny. Ale již od r. 1579 byl dán hrad opět do zástavy, tentokrát Floriánu Gryspekovi z Gryspachu. Ten jej od r. 1557 držel dědičně. S jeho jménem je spojeno přenesení sídla do míst dnešního zámku, kolem něho vzniká nevelká osada. Za odboj proti Ferdinandovi II. byly Nečtiny (tedy i hrad) opět konfiskovány, nyní Bohuslavu Gryspekovi - r. 1623 je získává Gottfried Hertl z Leitersdorfu. Brzy se ale vlastníky panství stávají Kokořovci, kteří rozšiřují zámek v barokním duchu. Když majitelé vymírají po meči, získávají dědictví neteře Františka Kokořovce Antonie a nakonec Josefa provdaná za Antonína Lažanského. Nový rozkvět Nečtin nastává až po roce 1839, když je kupuje Emanuel Mensdorf Pouilly. Jeho syn Alfons z nich vytváří rodové sídlo a v letech 1855-58 nechává v novogotickém stylu přestavět nečtinský zámek. Dále buduje nový hospodářský dvůr, který přesunuje od zámku do jeho dnešní polohy. K větším objektům zámeckého areálu náležel i pivovar založený již r.1683, který byl v provozu až do roku 1936. Další stavební rozvoj však již osada nezaznamenává. Před 2. sv. válkou je zde pouze 26 domů a žije 146 obyvatel. Po 2. sv. válce slouží hospodářský dvůr dále svému účelu a je až do poslední dekády 20. století sídlem zemědělského statku se středním odborným učilištěm, ze zámku se stává internát, který navíc v roce 1964 vyhořel. V dnešní době patří zámek Západočeské univerzitě v Plzni a slouží jako školící a ubytovací zařízení.

Kamenná Hora

První písemné zmínky o Kamenné Hoře jsou spjaty s historií kladrubského kláštera, jemuž byla v roce 1186 tato ves darována. V roce 1386 už ale patřila světskému rodu Caltů z Kamenné Hory, kteří zde zřejmě vybudovali malé feudální sídlo. Zřejmě vlivem nepříznivé polohy vsi mimo hlavní komunikace se zde stále mění vlastníci a ves přechází pod různá panství. Počátkem 16. století postupně spadá pod Toužim, později zase k Žluticím. V roce 1626, stejně jako nedaleký Čestětín, ji získávají do majetku Vřesovci, kteří je následně začleňují pod brložský statek. Později ves opět přenechávají panství Toužimi. I když ještě roku 1930 zde žilo 122 obyvatel, po roce 1945 je vylidněna a dodnes je téměř neosídlena.

Leopoldov

Vlastní osada Leopoldov (německy Leopoldsdorf) byla založena v roce 1841, a to samotným hrabětem Mensdorfem. Byla vystavěna pravděpodobně přímo na místě původní zdevastované vsi zvané Tukleky (Wasenmeister?), o níž existují zmínky již od r. 1180. Nezvyklé jméno osady se váže k osobě belgického krále Leopolda, který měl přátelské vazby k rodině Mensdorfů. Osada, vybudovaná na pravidelném půdorysu, uprostřed s rozsáhlou návsí a kapličkou, měla ještě před 2. sv. válkou 107 převážně německých obyvatel a 23 obydlených domů. Poté ztrácí svůj význam a postupně se stává pouze rekreační osadou bez trvalých obyvatel. Vedle původních usedlostí se v místě objevují také rekreační chaty.

Lešovice

První písemné zmínky o Lešovicích se datují r. 1397. Díky výhodné poloze při potoku zde v minulosti vznikla celá řada menších výrobních aktivit. Původně byla ves tvořena pouze mlýny patřícími pod panství Nečtiny. Lešovice také jako "předměstí Nečtin" získávají r. 1511 stejná městská práva. R. 1651, v době Adama Václava Kokořovce zde byla provozována železná huť (až do 30-cátých let 18. století). V 19. století je ve vsi několik mlýnů a pil, v čp.4 byl hamr, ve vsi byla i brusírna skla a cihelna. Před válkou zde žilo 78 obyvatel.

Plachtín

Ves byla založena okolo roku 1670 Ferdinandem Hroznatou Kokořovcem, který nechal podél silnice vykácet les a postavit chalupy. Noví obyvatelé měli být využiti jako pracovní síla pro nedaleký dvůr zv. Mostek. Původně jednostranná ulicová zástavba podél komunikace naproti níž směrem k lesu byla malá políčka. Při jižním okraji zástavby vznikla malá náves s kaplí P. Marie. Po 2. sv. válce bylo z původních 51 domů 20 zbořeno. Nedaleko obce Plachtín, asi 1 km jižně na okraji Plachtínského polesí, existovala v letech 1824-1896 významná sklářská huť zvaná Josefinina (též i preitensteinská sklárna) zaměřená na výrobu dutého, tabulového i křišťálového skla. V době největšího rozkvětu zde bylo zaměstnáno až 150 dělníků. Jako zdroj energie se používala vodní kola, která vyráběla energii pro 2 sklářské pece a 14 sklářských pánví. Při huti bývala i škola, kamenická dílna a hostinec. Po přesunutí výroby z důvodu nedostatku dřeva do nové továrny v Kamenickém Šenově byla zdejší sklárna zrušena. V současnosti jsou dochovány pouze základy objektů.

Račín

Ves, která bývala sídlem pánů Račínů, je zmiňována v berním rejstříku z r. 1379 jako vlastnictví několika šlechticů. Račínové pocházející z rodu Ješka měli v držení dvůr ve vsi ještě v roce 1495. Později, začátkem 17. století (roku 1726), patří ves pod panství Toužim a je propojena se statkem Brložcem. Dále je rozdělena na dvě části - toužimskou a manětínskou. V době největšího rozkvětu, v 19. století je obydleno 18 domů ve kterých žije 127 obyvatel. V dnešní době patří mezi zaniklé obce.

 

OBEC

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26
1
27
1
28
1
29
1
1
1
2
2
3
2
4
2
5
2
6
2
7
2
8
2
9
2
10
2
11
2
12
2
13
2
14
2
15
2
16
2
17
2
18
2
19
2
20
2
21
2
22
2
23
2
24
2
25
2
26
2
27
2
28
2
29
2
30
2
31
2

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26
1
27
1
28
1
29
1
1
1
2
2
3
2
4
2
5
2
6
2
7
2
8
2
9
2
10
2
11
2
12
2
13
2
14
2
15
2
16
2
17
2
18
2
19
2
20
2
21
2
22
2
23
2
24
2
25
2
26
2
27
2
28
2
29
2
30
2
31
2

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Aktuální počasí

dnes, pátek 29. 3. 2024
zataženo 17 °C 3 °C
sobota 30. 3. polojasno 20/7 °C
neděle 31. 3. zataženo 14/5 °C
pondělí 1. 4. slabý déšť 12/8 °C

mapa